• 
• 
• 
• 

amoret

amoret na Wikipedii

Reference

• Přetiché město :: odstavec 6

  Ano, pane Adame Michno z Otradovic, to vaše vznícená barokní duše mne ovála svým horkým dechem a já jsem jako v opojení se jí cele vzdal i pod bílým Štukovím renesančního rondelu, kde jen v jisté obměně jsem ji znovu zaslechl z gavot a polonéz tančících párů, v jitřivém šelestu hedvábí a tichém lesku sametu, nad nímž na štíhlém stonku šíje se nesla napudrovaná paruka krásné dívčí hlavy, podobná lilii, a na břeh prolamovaného krajkoví vyběhla přelibezná vlna bílého ňadra. A hudba zněla tady odněkud zdola a já přiložil ucho až ke kulatému otvoru ve dlažbě, abych ji slyšel zřetelněji. Škádliví amoreti! Proč se vás najednou tolik objevilo, jen jsem se dotkl starého Mozartova spinetu, a ani Písně milosti nedovedou ztajit dojetí z vašeho rozkochání, Boleslave Jablonský - básníku neprávem zapomínaný, jehož mladá léta hořela ve zdejších školních škamnách.

• Na Soběslavská blata :: odstavec 5

  Rovné náměstí blaťácké metropole, jak právem nazývají Soběslav, je soustředěno kolem dvoulodního děkanského chrámu s pozdně gotickou klenbou a pětilistou rožmberskou růží nad portálem, kde mezi lipami pod gotickými pilíři stoji sochy svatého Josefa a Jana, trochu vzdáleněji na volném prostranství štíhlý sloup mariánský a ještě dále kamenný svatý Florián. Vejděme do chrámu k postrannímu oltáři, na němž ruka Madonina podává hrušku k pusince Jezulátka, zatímco zlatá vlna jejího roucha stéká do stříbrných obláčků až k obličeji luny a po stranách se vznášejí baculatí andělíčkové jako amoreti. Večery této rovinaté krajiny se zamýšlejí v jejím blankytném zraku a u nohou jí z váziček voní karafiáty. Blatské písničky si můžeme ještě poslechnout na svatbách a při muzikách, ale dudáci už tu nevyhrávají jako kdysi, a chceme-li důvěrněji poznat lidovou zpěvnost blaťáckou, musíme se obeznámit s láskyplným sběratelským dílem Píchovým.