Od Hradce k Počátkám ::
odstavec
50
Dnešní Štítná s protáhlou, svažitou návsí, vonící mátou, heřmánkem i vápnem obílených chalup, usměvavá hladinami rybníčků a štědře nabízející návštěvníku úrodu svých štěpů a hrušní, jíž je dnes v kraji nejznámější, dává jen přibližnou představu o životě čtrnáctého století, kdy tu pod klenutím zemanské tvrze přemýšlel a hnětl první česká slova o tom, "co neobsáhneš", první náš velký náboženský myslitel. Barokní kaplička pod staletými lipami stojí v těsném sousedství bývalého tvrziště, po němž nezbylo nic než studně, ústní tradicí připisovaná k původnímu zemanskému hospodářství. Obraz, umístěný v kapličce, krásné dílo malířské školy mistra Martina Melchiora Steindla z Innsbrucku, mnicha řádu teatinů, zachovává domnělou podobu tvrze s vysokým stavením, chráněnou příkopy a valy, se zdivem ztuženým mohutnými pilíři, zakončenými krakorci a střílnami, ale nevím, nakolik je spolehlivé toto pozdní svědectví sedmnáctého věku. Patron české země svatý Václav a ochránce proti ohni svatý Florián, hasící požár tvrze, i na nebe vstupující Madona byli malíři asi hlavním důvodem k namalování tohoto překrásného díla.
Štítná, kaple
