Doudlebsko

Reference

Vzpomínání na Julia Zeyera :: odstavec 7
Častěji jsem na vás myslil ve staré aleji na cestě k Lomečku, jejíž aristokratická krása vám napomáhala evokovati postavy hrdin a světců středověké Francie; neznám aspoň kouzelnějšího koutu v české zemi, mimo Doudlebsko, který by mohl být vhodnějším dějištěm vašeho legendárního a bohatýrského mýtu. Ano, jen tady někde pod staletou lípou mohl váš legendární vladař spatřit v trávě spící féju a být její pobledlou tváří a nyvým zrakem uhranut až k sebezničení. Hra stínů a světel, barevných skvrn a listí oživuje přeludy v bytosti nejskutečnější.
Do nejjižnějších Čech :: odstavec 43
Náves netřebickou i v Rozpoutí mám navždy spojenu s kovárnami, kťeré svými cibuličkami bání a zvonky, vyzvánějícími večerní klekání, patří už citovému ladění jiné krajiny, jejíž hlas a vábení jsou poháněny jiným rytmem a jinými kouzly. Je to Doudlebsko.