• 
• 
• 
• 

nevod

Nevod na Wikipedii

Reference

• Vzpomínka malířská :: odstavec 15

  Prosvítavá nebesa na jiném obrazu se odrážejí na vlhce šedém bahně vypuštěného rybníka, v jehož lovišti táhnou rybáři navyklým úklonem nevod k prvnímu zátahu. Matný lesk postřibřuje mlhou jejich ústroj, zvýrazněná silueta postav dává ději zvláštní duchovost, kterou si uvědomuješ právě na tomto obraze, jako bys ji viděl po prvé.

• Na Vodňansku :: odstavec 19

  Staleté rybniční hospodářství dostalo před čtyřiceti lety rybářskou školu, učiliště, odkud vycházejí noví porybní a baštýři. Za okupace přišel na zdejší výzkumnou stanici rybářskou strakonický rodák MVDr. Václav Dyk, tehdejší asistent brněnské Vysoké školy veterinární, a ujal se čile práce se svými spolupracovníky. Připravil s inž. Václavem Podubským a Eduardem Štědronským malou rybářskou encyklopedii. Později vydal rozsáhlou studii o našich rybách, perlorodkách, veliké obrazové dílo o horských řekách slovenských a celou řadu dalších publikací. I ted když přesídlil natrvalo do Brna jako profesor Vysoké školy veterinární, vracívá se aspoň na chvíli o prázdninách za myslivostí, kterou podědil po svém dědovi les-mistru, a zastaví se i ve Vodňanech mezi přáteli. Jedním z nejdůvěrnějších je malíř Václav Štětka, kterého všichni rybáři počítají mezi své, neboť není významnějšího rybolovu v kraji, u něhož by nestál se svým malířským nádobím a nemaloval. Znají ho všichni porybní i chlapci z rybářské školy. Říkají pyšně: "To je náš malíř a naší práci rozumí, podívejte se, jak je správně namalována." Vypravil jsem se s ním na dva rybolovy o dušičkových dnech. Ještě na vodňanské věži svítil do tmy ciferník, když jsme projeli liduprázdným náměstím a dál kolem vypuštěných rybníků na strakonickou silnici směrem k Cehnicům. Hustá ranní mlha obklopila auto neprostupnou stěnou, v matném kuželi světla se mihl na cestě zajíc, potom jsme odbočili polní cestou a ještě před svítáním zastavili na hrázi Cehnického rybníka. Nad rybníkem mezi lesíky seděl u ohně baštýř a vyšel nám s puškou vstříc na hráz. Pomalu se rozednívalo v prázdné krajině. Přikládali jsme na ohýnek, sedíce na otepi sena, a čekali na rybáře. Ne dlouho. Malíř si zatím postavil stojan s plátnem a začal podmalovávat obraz, aby měl aspoň naznačenu krajinu, než začne vlastní rybolov. Každý rybník je jinak zasazen do krajiny, má svou vlastní vegetaci, své osvětlení, pokaždé jiné a neopakovatelné, a všude je jiný způsob výlovu. Po rozednění přijelo auto s rybáři, kteří složili na kádiště kádě, na hráz připravili nevod, kesery, ohnoutky, necičky a ostatní rybářské nářadí. Přijelo druhé auto se žáky rybářské Školy k "přistrojenému" rybníku. Baštýř se ujal žezla, rybáři nevodu a oznobené červené ruce táhly nevod k prvnímu zátahu.

• Rybníky :: odstavec 19

  K rybolovu nutně patří sychravý podzimní den, o nějž prosí nebesa pan porybný, mající zde ještě více titulů: vážný, fišmistr, sádecký i pantáta. Ten rozkáže "baštýřům" (hajným), aby svolali mužstvo: boťáky, pěšáky, bosáky a lovce. Baštýř je vůbec důležitá osoba, "píchne čap špuntem" a "táhne" vodu pozvolným zdviháním čapu. Když se voda "pronáší", musí "přirazit". ó, poesie rybářských hlídek v boudách z "palcátí" nebo "kulvatí", před nimiž plápolá oheň do mrazivé noci a promrzlá stráž bděle naslouchá každému podezřelému šelestu, posilňujíc se čas od času douškem pálenky. Horký čaj s rumem je stále připraven v kotlíku u ohniště. Ráno přijde mužstvo s "nádobím" a rybolov zahájí po starodávném způsobu povel sádeckého "s Pánem Bohem!" a lov začíná. Bofáci a pěšáci se chopí nevodu, přiváží kličky a připraví se k zátahu. Sádecký velí baštýřům, stojícím u provázku a ti táhnou síť k břehu. V síti ryba "vaří" a je vybírána do nosidel (džberů, plachet) kesery, sítěmi, ohnoutkami - odtud se dává do kádí, dále na přebírku a z "polívky" je postřikována vodou. Z kádí se ryba "sortýruje" a "dává na váhu" (mincíř), visící na "čekanu". K váze jsou povoláváni nejstarší a nejspolehlivější baštýři. A teď vlastně nastává chvíle nejpoetičtější. U okovu, rybou vyváženého, zavelí úředník zpěvavým hlasem "Vrub - te!" a baštýř stojící po levé straně okovu, zazpívá rozléhavě a nezapomenutelně jako kněz před oltářem "Vrub-te cent-nýř!" Baštýř, který jako ministrant přisluhuje po pravé straně okovu, slavnostně odpovídá hlasem o kvartu zvýšeným: "Prv-ní cent-nýř!" a křídou označí centnýř na čekanu vodorovnou čarou. Počítá jen do pěti a pátý centnýř označí šikmo přes vodorovné vruby. Dostoupí-li počet pěti padesátky, zapíše toto číslo už číslicemi arabskými. Nezasvěcenci stěží porozumí významu slova "Vrubte!" Dříve řezal sádecký vruby na hůl kudlou, odtud to označení.