Dobřichovice, Šaldovo bueno retiro

Reference

Rošice :: odstavec 14
Vidím ji zrytou písmem poznání, modelovanou úžasem i bolestí, na pozadí knih v jeho vinohradském a smíchovském bytě, soustředivém a prostém jako cela, a zase v zeleném světle u širokého okna v jeho dobřichovickém "buenu retiru", kam všude jsem za ním na pozvání přicházíval s rukopisy svých raných veršů, s tlukoucím srdcem, pochybnostmi i nadějemi pětadvaceti let. Jednou při vyslovení jména mého rodiště nezvykle zjihla a tehdy po prvé byly přímo pojmenovány Rošice. Několik důvěrných podrobností, naznačených z naší krajiny, svědčilo o přesnějších znalostech, než které je možno získat z knih anebo vyprávění. Neptal jsem se víc, cítě přejemně, že jsem vyvolal nějakou vzpomínku rodinnou jaksi mimoděk, nečekaně, jediným jménem. Až později mi bylo naznačeno víc a tehdy také bylo vysloveno jméno Šaldovy tety, Marie Schnurpfeilové, paní lesní na Rošicích, která tam žila před sedmnácti lety.