Vzpomínka malířská ::
odstavec
8
Malíř, malující na hrázi Podskalského rybníka známou krajinu, stal se postavou, na niž přenesl všechen svůj údiv a uctívání. S obdivem pozoroval i náčiní, s kterým je možno konati takové divy. Nejvíc ho lákala rozevřená malířská skřínka plná tub, na nichž byla vytištěna podivná jména: puzuola, umbra, caput mortuum a kadmium, z kterých ani jediné nebylo naspodu vlastních školních barviček. A což paleta, na okraji plná barevných kopečků, jež namíchány nějakým zázrakem se na plátně proměnily v nebe, čejku, strom s rybničnou hládí! Voněl z nich terpentýn nějakou omamnou exotickou vůní. Hlava se ze všeho točila.
caput mortuum
