• 
• 
• 
• 

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais na Wikipedii

Související

Západ

Obrázky

Reference

• Stříbrné Hory :: odstavec 16

  Nevím, proč jsem si vždycky do Zavlekova umisťoval Raisovy venkovské romány. Šindelová kostelní střecha s cibulkou věže a vedle stojící stará škola, vonějící pelyňkem, rybníček, stará kovárna, topoly a zříceninka hradu dávají této vsi půvab uplynulého starosvětského života. Na zdejším hradě bývali prý loupežní rytíři, přepadávající kupce, a k němu se vztahuje i pověst o zazděných sestrách. Kdysi prý tu žily dvě sestry se svým bratrem, který musil odejet do války. Než se s nimi rozloučil, prosily ho, aby jim pomohl nejcennější věci ukrýt do sklepení, v kterém přečkají zlou dobu do jeho návratu. Vzaly si tam zásoby potravin a vchod daly zazdít. Dlouhá doba uplynula, byl už konec vojny a bratr se nevracel. Zazděné sestry se zachránce nedočkaly a když v jejich úkrytu nebylo ani kůrčičky chleba, zahynuly hladem.

• Sláva Sušice :: odstavec 49

  Na zdejší faře jsem jednou navštívil pana děkana Jukla. Byl rodákem z Poličska a za mlada kaplanoval v Kameničkách. Znával dobře Antonína Slavíčka a měl od něho několik obrázků na památku. Vyprávěl i o Kremličkovi a Bohuslavu Dvořákovi, zejména však o Karlu Raisovi, který tehdy v Kameničkách učiteloval.

• Do nejjižnějších Čech :: odstavec 29

  Z Nových Hradů spatříme jako na dlani barokní dvojvěží Dobré Vody, poutního místa, kde je plno umného řezbářského díla a poezie. Zdejší hojivou vodu znali již Rožmberkové a její blahodárná moc vyléčila mnoho nemocných. Kopčitá cesta nás dovedla do Hojné Vody. Hledal jsem zde myslivnu, kde bydlíval o prázdninách Zikmund Winter a kde napsal své nejznámější dílo Mistr Kampanus. Před padesáti lety sděloval své srpnové dojmy v jednom dopise, poslaném spisovateli Karlu V. Raisovi.

• Od Postřekova do Klenčí :: odstavec 21

  Kdo četl Baarův soubor povídek Dědkové a báby, kdo zná i jeho románové dílo, neupře autorovi důvěrnou znalost života chodské vesnice a niter jejích lidí, ať se týkají bohatých selských statků nebo skromnějšího živobytí v podružských a láternických světnicích, kde i děti musily lepit "škatulky" na sirky a celá rodina vydělávala domáckým průmyslem na skrovnou skývu chleba. V přesném studiu venkova se naplňovalo poslání Baarova literárního díla. Povídka Dodlička prodává vlasy jej soucítěním a láskyplným pohledem do světa chudých "hořejších" vesnic blízce spřízňuje s jiným znalcem vesnického člověka K. V. Raisem, stejné milovaným venkovskými čtenáři. A kdo by v této souvislosti nevzpomněl i na jejich líbeznou předchůdkyni, Boženu Němcovou?...