• 
• 
• 
• 

Albrecht Chanovský

Albrecht Chanovský na Wikipedii

Reference

• Pouť vzpomínavá :: odstavec 3

  Slatina, kam se Ullrychova rodina přestěhovala, je táž jako před šedesáti lety. Náves s dvěma rybníčky, stará synagoga a zápisy ve školní kronice psané rukou jeho tatínka, toť vše, co zde pamatuje Bohumilovo dětství. Trpělivý poutník navštíví Čertův náramek, zvláštní geologický útvar v lese, opředený pověstmi, i starý židovský hřbitov uprostřed vzrostlých sosen, ale tato místa přivolávají spíš melancholii než jas dětského života. Věru, odlehlá končina s krásnými výhledy k šumavským horám, k nimž se díváme přes Svéradice, rodiště barokního misionáře pátera Albrechta Chanovského, prosťáčka božího; dítě však nemívá zpravidla mnoho smyslu pro obzory a historii. Až později by je byly zaujaly sousední Chanovice, ves na výšině s kostelem a barokním zámečkem, v jehož parku kvetou tisovníky a růžové keře, kde vedle mohutných lip stíní trávník červené buky a tři překrásné modříny se odrážejí v modré hládi rybníčka. Na faře mají starý křížek ze slonoviny, který prý Ferdinand III. "vlastní rukou spanile zhotovil". U staré cesty k Újezdu stojí kamenná barokní statue svatého Martina. Pojetí sochařovo se podstatně liší od vžité představy rytíře na koni, dělícího se s žebrákem o polovinu pláště. Světec je zde zpodoben v biskupské mitře; v jedné ruce drží berlu, zatím co druhá spočívá na rozevřené knize. K nohám se mu tiskne pěkná vykrmená husa. Svatomartinské posvícení? Ba ne, dověděl jsem se, že bývalá vrchnost dala tuto sochu postaviti jako poděkování po skončeném dobytčím moru.

• Sláva Sušice :: odstavec 9

  Ještě před pohromou bělohorskou se vzdává Sušice Marradasovi a v evangelickém městě nastává tvrdá rekatolisace se všemi důsledky. Tvrdošíjné starověrce nezlomila ani misie pátera Albrechta Chanovského; nucenou emigrací byla však Sušice ochuzena právě o rodiny nejzámožnější a nejvzdělanější. Válka třicetiletá ožebračila většinu měšťanstva neustálým střídavým ložírováním soldatesky jak císařské, tak cizí a po zpustošení Klatov opanovali Sušici Švédové. Tři roky po míru vestfálském zřizují kapucíni ve městě svůj klášter s kostelem sv. Felixe z Cantalisia a kaple Andělů strážných na vrchu Stráži dává terénu města zavrcholení a dominantu. Reformy Josefa II. umožňují židovským rodinám rozsáhlejší usazení v městě, kde už měly dávno zřízený starý hřbitov v baště "Na příkopech". Vrozená podnikavost některých israelských jedinců je spjata s počátky zdejšího průmyslu. V kraji vznikají sklářské hutě, vtiskující šumavským osadám nový charakter.

• Prácheň :: odstavec 27

  Putujícího apoštola ze Strašeně vystřídal v prácheňském kraji "prosťáček boží", jímž byl jesuita Páter Albrecht Chanovský, rodák svéradický — replika italského světce z Assisi. Také on dvořil "Paní Chudobě" a zdůrazňoval slovo boží utištěným a prostným, sám se řídě slovy Písma "Pohled'te na ptactvo nebeské — pohleďte na kvítí polní..." Miska žebrákova, sestřičky vši a děti, které proměňoval v andělíčky, přivázav jim na záda husí peroutky, byly jeho dvořanstvem. Hle, za vrchem na obzoru pod chanovickým kostelíkem leží Svéradice, jeho rodiště, a ves v údolí s nápadnou budovou byvšího hradu u rybníčka je Velký Bor. Stával tu ženský klášter maltánského řádu, tábority rozbořený. Název louky "Pod městem" je jedinou vzpomínkou na významnou dobu horského rozmachu. Kdo ví, že odtud pochází Sylvestr Krnka, vynálezce rychlopalné ručnice? Široké pastviny se prostírají kolem mečichovských rybníků a s čečelovické výšiny na blatenské straně přehlédneme celou Šumavu. U klatovské silnice se zvedá na výšině románský kostelík Malého Boru. Na tomto návrší sevřela těsným prstenem panská jízda, vedená Oldřichem z Rožmberka a Bohuslavem ze Švamberka, Žižkovy válečné vozy, ale i tentokrát husitské houfnice rozrazily kruh obklíčení. Jednooký zeman vyřídil panskou přesilu svým lapidárním válečným tahem — a "bratří" měli k Prachaticům volnou cestu, nechavše za sebou bojiště plné mrtvých nepřátelských těl i koňských mrch.