-
Vzpomínka malířská ::
odstavec
10
Před vchodem do zámecké obory stála tehdy stará dubová alej, která činila popředí barokní myslivně s mansardovou střechou. Chodíval jsem tam dedečkovi pro jelení lůj, kterým si potíral onučky z plátna, což byla osvědčená věc, stokrát vyzkoušená z dob jeho mladistvých vandrů. Byl to tedy kout důvěrně známý nejen scenerií, ale i vousatým hajným. Vedle v řece chytávali rybáři na udici okouny, což byla zábava tak trochu panská.
-
Hlasy domova ::
odstavec
132
Těsně před první světovou válkou přijel do blatenského zámku následník trůnu Ferdinand d'Este. Nebyla to tentokrát jen zámecká obora, která hojností zvěře přilákala krvavého arcivévodu, pověstného svou zabiječskou vášní, aby navštívil šlechtice u dvora dávno neoblíbeného, spíš politické námluvy byly vlastním cílem. Nepřizpůsobivý baron důtklivě varoval příštího mocnáře před protislovanskou politikou dynastie, protože však rozmluva byla vedena beze svědků, nedozvíme se už jiných podrobností... Přerušilo ji vyzvání k večeři. V jídelně bohatě připravené k slavnostnímu hodování odrážel stero světel veliký skleněný lustr vzácného benátského díla. Právě když se host chystal zasednouti do čela stolu, zřítila se s velkým rachotem střední, nejtěžší část tohoto mohutného osvětlovacího tělesa a střepy se rozlétly kolem dokola. Vyděšený, pobledlý návštěvník vzmohl se po chvíli jen na jediné slovo, syknuté zlým, ostrým přízvukem: "Atentát?"
-
Hlasy domova ::
odstavec
51
Těsně před první světovou válkou přijel do blatenského zámku následník trůnu Ferdinand d'Este. Nebyla to tentokrát jen zámecká obora, která hojností
zvěře přilákala krvavého arcivévodu, pověstného
svou zabiječskou vášní, aby navštívil šlechtice u dvora
dávno neoblíbeného, spíš politické námluvy byly
vlastním cílem. Nepřizpůsobivý baron důtklivě varoval příštího mocnáře před protislovanskou politikou
dynastie, protože však rozmluva byla vedena beze
svědků, nedozvíme se už jiných podrobností. .. Přerušilo ji vyzvání k večeři. V jídelně, bohatě připravené
k slavnostnímu hodování, odrážel stero světel veliký
skleněný lustr vzácného benátského díla. Právě,
když se host chystal zasednouti do čela stolu, zřítila
se s velikým rachotem střední, nejtěžší část tohoto
mohutného osvětlovacího tělesa a střepy se rozlétly
kolem dokola. Vyděšený, pobledlý návštěvník zmohl
se po chvíli jen na jediné slovo, syknuté zlým,
ostrým přízvukem:
zámecká obora v Blatné
