• 
• 
• 
• 

Václav Čeněk Bendl

Reference

• Březnice :: odstavec 25

  Hanuš Jurenka, medik a potom lékař, známý z tolika jejích listů, se tu oženil, léčil nemocné a jeden čas tu i starostoval. Jiný z přátel, Václav Čeněk Bendl Stránecký, kaplanoval v sousedních Mirovicích. Nevíme už, kterým směrem se ubíraly v jejich hovorech vzpomínky na pražské návštěvy u krásné přítelkyně, ale možná, že tu mladý kaplan četl aspoň první přeložené verše z milovaného Puškina...

• Do šumavského Podlesí :: odstavec 21

  U jednoho prostého kříže jsem postál nejzamyšleněji a nejdéle. "Zde odpočívá P. Vácslav Čeněk Bendl, kněz a spisovatel český, narozen v Turnově 24. X. 1833, zemřel 26. VI. 1870 zde, ode všech želen." Přítel Boženy Němcové, náš první překladatel Puškina, kněz milovaný venkovským lidem všude, kde působil. Velebný pán Bendl...

• Když jsem já šel tou Putimskou branou :: odstavec 13

  Prozíraví otcové města zřizují v šedesátých letech minulého století jednu z prvních českých reálek i první českou vyšší školu dívčí, pro jejíž žákyně píší mladí profesoři narychlo potřebné učebnice. Tehdy Adolf Heyduk odběhl od veršů svých Cigánských melodií do profesorského světa mytologie slovanské a germánské. Písek má v té době ještě jiná prvenství. U knihtiskaře Václava Vetterla vychází první český venkovský časopis Posel od Otavy a v téže tiskárně i první český překlad Puškina, pořízený budějovickým "majstrem seminářským", Václavem Čeňkem Bendlem Stráneckým. Dva důvěrní přátelé Boženy Němcové sešli se tehdy na delší dobu v kraji. Slovák Hanuš Jurenka se stal váženým lékařem v nedaleké Březnici a Bendl kaplanoval i spisoval na mirovické faře. - Písečtí akademici opatří dobrovolnou sbírkou 3000 zlatých a do sadů na místě starých parkánů pořizují od sochaře Wurzla první pomník Palackého v Čechách a sám Rieger tehdy řečnil při jeho odhalení. Pomník stojí podnes proti empírovému templu s nabádavým anagramem "Šlechetný Co Hodného Rád, Ejhle Následky Koná" (J. Schrenk 1846). I pro pokrok technický měli Písečané smysl a porozumění. Na sklonku osmdesátých let stavějí jednu z prvních městských elektráren, kterou Křižík vybavil ústředním rozvaděčem, a v muzeu můžeme ještě dnes spatřit slavný tehdy vynález obloukové lampy... Na otavském ostrově, jemuž se po ostrostřelcích říkalo Střelecký, hrál v letní aréně Josef Kajetán Tyl a sklidil se svou divadelní společností "žalostný neúspěch".