• 
• 
• 
• 

třicetiletá válka

Třicetiletá válka na Wikipedii

Reference

• Hlasy domova :: odstavec 85

  Také žádná vzručená historie naším městečkem neprocházela. Archeologické nálezy prokazují existenci osídlení našeho domova už v 10. století, první historickou zprávu o něm máme z roku 1183 a již před husitskými válkami byly Bělčice městečkem. Na starém tvrzišti u Hrádku se střídaly vladyčí rody, z nichž Běšínové vládli téměř dvě století. Oni dali podobu dnešnímu kostelu, přestavivše jej do pozdní gotiky, která se honosí sklípkovou klenbou lodi, nejsevernejší v jihočeské oblasti. Za jejich vlády byla postavena radnice v jagellovské době a všechny rybníky kolem dokola máme tu po nich na památku. Tesne před bitvou bělohorskou stává se vrch Budín dvoudenním tábořištěm armády Bedřicha Falckého, který zde osobně povzbuzoval své vojáky, potom už zdejším městečkem projíždí bělohorský vítěz s 500 vozy kořisti do Bavor a válka třicetiletá zpustoší místo i kraj. V okolí zaniká ves Záluží s vladyčí tvrzí i ves Telčovice a bělčické zboží přechází na vrchnost lnářskou.

• Sláva Sušice :: odstavec 45

  Není tedy pochyby o tom, že naše Přestanice jsou skutečným rodištěm Brandlovy matky, že v době jejího sňatku byl už její rodný statek přeměněn v část panského dvora a že už tehdy neměla rodičů. Je si těžko představit, jak se tato dcera patnáctistrychového poddaného hospodáře Václava Hrbka z Přestanic dostala po třicetileté válce do Prahy. Stalo se tak se svolením vrchnosti nebo příčinou byla válka, která mění směry cest a lidských osudů?

• Kašperské Hory :: odstavec 24

  Pět let byl stavěn Kašperk paumajstrem Vítem Hedvábným z příkazu císaře Karla IV., aby jeho posádka chránila dílo havířů i zlaté couky v krajině kašperskohorské, od pradávna známé snad už starým Římanům. Byl zbudován i jako sídlo pevné královské moci v těchto končinách země proti šlechtě. Až ze vzdálených vesnic na Volyňsku posílali poddaní na stavbu tohoto královského hradu vejce a vápno, robotníci míchali do malty svůj pot a každý kámen, zasazený do zdí, byl nejdříve potěžkán v tvrdých rukou neznámých pracovníků. Ani prach nezůstal už z jejich těl, život se změnil k nepoznání, ale hlavní zdivo hradu vzdoruje dodnes nepohodám a času. Nebudu vyjmenovávat jednotlivé purkrabí ani jména pánů, jimž byl čas od času zástavován; po třicetileté válce byl už zpustlý a neobývaný.

• Krajina mýtu :: odstavec 54

  První klášter, založený v Čechách po válkách husitských, byl zřízen jakoby naschvál v bezprostřední blízkosti Trocnova. Opati borovanští se všemožně snažili vyhladit mezi lidem vzpomínku na slepého vítěze. Dali vykácet legendární dub, na jeho místě postavili kapličku, zasvěcenou Janu Křtiteli, s nápisem "Zde se narodil Jan Žižka slepej, zlé paměti" - a ze Žižkova dřevěného dvorce zůstalo po třicetileté válce jen spáleniště. Přeorali je, později bylo osázeno lesem a na palouku zůstala studánka - lidem nazývaná studánkou Žižkovou.

• Třeboň :: odstavec 47

  Lomnická historie je bohatší a zajímavější než obraz, který se objeví dnešnímu návštěvníku. Za husitských válek měl zdejší kostel faráře podobojí a hrad po dobytí Žižkově byl obsazen táborskou posádkou, spravovanou Janem Roháčem z Dubé, vytrvale se bránivší Oldřichu z Rožmberka, který sice vypálil městečko, ale dlouho bezúspěšně usiloval zmoci se této nepříjemné táborské bašty. V třicetileté válce postihla městečko i hrad taková pohroma, že i otrlá soldateska považovala spálení a vybití za čin zřídka vídaný.