Jelenov

Jelenov (Rejštejn) na Wikipedii

Reference

Sláva Sušice :: odstavce 81, 84, 85
Za Antiglem pozdraví skálu Cikánku, spěšně mine Turnerovu chatu a Mnicha, pod Jelenovem vykoná kus podstatného díla ve strojích elektrárny, aby se u Čeňkovy pily setkala se svou sestrou Křemelnou, která než vplyne v Otavu, vyhloubí nedaleko odtud k našemu údivu v balvanech "obří hrnce".
...
Už se setmělo docela. Poslouchám cinkání zvonku, to by mohlo být z Jelenova, z věžičky na prvním stavení. Jakýsi bílý stín se mihl mezi stromy a jsem zase v zajetí pověsti jiné...
...
Nad Čeňkovy pily, tam, kde je dnešní osada Jelenov, stála kdysi osamělá myslivna. Myslivec vášnivě rád si vyšel s puškou na čekání. Jednou navečer, vyhlížeje počasí, spatřil na skále jelena, bílého jako padlý sníh. Než došel do světnice pro pušku, byl jelen ten tam. Netrpělivý myslivec neměl stání. Bloudil lesem sem a tam, až za několik dní, zase zvečera, přihoupl se jelen sám a myslivci zrovna do rány. Jakmile lesník spustil spoušť, dostal znenadání pažbou takový políček, že mu opuchla tvář a delší čas nevyšel z domu. Celkem ještě třikrát přišlo pokušení v podobě bílého jelena. Myslivci to nedalo, aby nepřitiskl pažbu k líci. Ručnice sama od sebe vylétla mu širokým obloukem z ruky a roztříštila se prudkým nárazem o kamení. Den nato myslivec zemřel, raněn mrtvicí. Bílého jelena už tu nikdo nezahlédl, ale osadě a vrchu nad Čeňkovy pily zůstalo po něm jméno.