Do šumavského Podlesí ::
odstavec
28
Jsme v jejich krajině - ale nemysleme hned na komediantské vozy nebo vrávoravou ženštinu na silnici. Bůh chraň! Stacháčtí světáci jsou lid zcela pořádný a pracovitý - a jeho krásné městečko pod Javorníkem svítí, voní čistotou i ve všední den jako nejlépe uklizená nedělní domácnost. Musili byste projiti hezký kousek světa, abyste zhlédli tak úpravné dvorky, stavenicka jako klícky a v nich lidi svérázné, na jejichž poctivost můžete vzít jed. V zimě se domluvíte všemi evropskými jazyky, ale jakmile povolí mráz a oschnou cesty, schystají si muži zednické lžíce a vodováhu - vyleští trumpety, sbalí modračky do kufříků a sbohem, domove! Rozloučí se u malé kapličky s baňatou vížkou, a až se všichni Stacháci sejdou domů, nastane prý soudný den. Tolik jích ve světě běhá. Znáte přece tátu Karase z cirkusáckého románu Bassova a jeho světoběžnou pouť? Je jistě z této končiny a ve Staších dobře znají život v manéži a lidi z maringotek.
Stachy, kaple
