Vratislav II.

Vratislav II. na Wikipedii

Reference

Stříbrné Hory :: odstavce 2, 24
Údolí mezi Loužnou a Myslívem je i rozhraním geologickým mezi rulou a žulou. Myslívský kostel, jenž s této strany dominuje, byl pravděpodobně založen mnichy cisterciáckého řádu z kláštera nepomuckého, kteří v době krále Vratislava přišli z bavorského Ebrachu a založili zde hospodářství rybniční i zlaté doly ve vrchu Vráži. Jejich kulturnímu úsilí můžeme připsat i gotické fresky v presbyteriu a na triumfálním oblouku myslívského chrámu. Starobylost osady potvrzuje i nález bronzových spon na starém pohřebišti kolem kostela, jez jsou dosud nejstarším zjištěným dokladem o osídlení kraje.
...
Nízké domky na náměstíčku bývalého hornického městečka s trsy trávy mezi dlážděním a příznačným názvem Kozí plácek, fara, kde dodnes je název "Bůh, církev, vlast", charakterisuje jedno životní údobí místa, tímto heslem naplňované. Na akropoli bývalých hald stojí kostel svaté Kateřiny s překrásnou barokní sochou světice, umístěnou vně presbyteria. Na haldách, proměněných v parčík, zříme řadu žulových božích muk i hezkou sochu svatého Václava dobré sochařské práce. Všude tu nacházíme žlutý květ kuklíku lékařského, lidově nazvaného šebestiánek, jehož se v lidové léčbě vydatně používá na léčení ran. S výšiny obzíráme kraj, zvlněný na sušickou stranu směrem k Svatoboru, zavrcholenému rozhlednou, a jeho jméno si spojujeme s dávnými kulty i pohřebištěm na východním úpatí hory, kde v kostrových hrobech byly nalezeny bronzové a stříbrné náušnice s denárem krále Vratislava. Na východ přehlédneme zvlněný terén až k Práchni.