Na Vodňansku ::
odstavec
53
Tato krajová písnička mě provázela od Strunkovic do Bavorova, a než jsem došel k městečku, zastavil jsem se u tří mezníků, jejichž vtesaná znamení jsou jistě neobvyklá: kříž, meč a rýč. Vysvětlení je pozoruhodné, i srdnatcům při něm naskakuje husí kůže. Jak by ne, když je tu názorně řečeno asi toto: Kdo mě vykopá, bude sťat a zahrabán. Bílá věž gotického chrámu Nanebevzetí Panny Marie i celá stavba se odráží od temného pozadí vodňanských hor a působí nad skromnými střechami městečka opravdu majestátně. Tato rožmberská architektura z konce století čtrnáctého je takové krásy, že se nad ní tají dech, poněvadž je málokde vídána a v tomto venkovském městečku nečekaná. Skvostný jižní portál, chrliči na opěrácích, sank-tuarium i sedile, barevný úsměv vybledlé fresky jsou opravdovým překvapením po mnoha stránkách. Krok za krokem by bylo možno kreslit a obdivovat tuto krásu, a stále by člověk nalézal na ní nové půvaby.
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově
