Buzice

Buzice na Wikipedii

Související

Buzice, Samcův mlýn

Buzice, stavení u Vohryzků

Odkazy

Domovská stránka

Obrázky

Reference

Hlasy domova :: odstavce 167, 178, 189
Umné kování západní "železné brány", která vede na hřbitov, kolem chrámu se rozprostírající, má protějšek v bráně východní, jejíž lebky mi vysvětlují známé rčení v kraji o paštické smrti. Zdejší farnost musila být jistě rozsáhlá, povážíme-li, že ještě dnes jsou pochováváni na zdejší hřbitov nebožtíci z Blatenky, Hajan, Chlumu a Buzic.
...
Vůně arniky vane z lesních paloučků, zatím co kolem překrásných kamenných božích muk přejíždí autobus z Březnice a nádherné, rozvoněné a rozehrané koruny nevželických lip promítají své siluety do večerních nebes. Jdu po staré obchodní cestě, jež od nepaměti vedla od šumavských hor ku Praze zdejší krajinou a při niž založil pan Zdeněk Lev z Rožmitála nejrozsáhlejší rybník svého panství. Jedenáct let, od roku 1492 do roku 1503, stavěli rybnikáří a robotníci mohutnou hráz Labutě, která mela zadržet vodu rybníka, tři kilometry dlouhého. Na počátku sedmnáctého století byla zde postavena panská hospoda, jejíž krov spotřeboval celý les trámoví, jež tesaři předůkladně a fortelně sroubili a pokrývači pokryli kůrkovou střechou. V přízemním pokojíku jsem pod sloupnutým vápnem zahlédl část nějaké renesanční fresky. Štít zdobí sluneční hodiny. Proti hospodě byla roku 1723 postavena kovárna. Kováři měli jistě dost práce při formanské hospodě a na živé silnici, ale kromě svého řemesla byli pověřeni i vybíráním mýta, které zde bylo vybíráno již před postavením kovárny. Staré prameny udávají, že již roku 1314 dovolil král Vladislav panu Zdeňkovi z Rožmitála vybírali clo na silnicich k Blatné, Buzicům a Tchorovicům, a tuto výsadu potvrdil Václavu hraběti z Rozdražova, tehdejšímu vlastníku Blatné, i císař Rudolf II. roku 1604.
...
Nevím, kolikrát jsem šel z Vahlovic k Buzicům ranní rosou v lukách kolem rybníků Vilímce a Krejčího, kdy v stříbřitém oparu voněla kvetoucí žita, lidé později rozhazovali seno z kup a v kolejích polních cest se třpytila voda. Vždycky to bylo trochu jiné: tichost, barvy i vůně, neopakovatelné jinde. Krásná krajina, typicky česká!
Strakonice :: odstavec 64
U polní cesty z Nebřehovic do Jinína stojí kamenná boží muka, do nichž vtesal dávný kameník letopočet, označující jejich stáří. Byla zde postavena roku 1482 a jsou jedinými božími mukami, které znám v jižních Čechách z těch dob se spolehlivou datací. I Jinín je starobylá osada, kde bývalo vladyčí sídlo, a zdejší chrám měl svého faráře již roku 1384. Zachovalo se nám v něm několik náhrobků ze šestnáctého století, jejichž české nápisy označují rody rytířů z Buzic, Mirotic a Božovic.